Možná patříte mezi těch pár šťastlivců, kteří sednou k počítači a nemůžou zastavit prsty na klávesnici. Pak vám ze srdce gratuluji. Většinu lidí ale bílá stránka děsí. Znáte ty situace, kdy raději uklidíte celý byt, zajdete na nákup nebo prostě vymyslíte jakoukoliv činnost jenom proto, abyste nemuseli na monitoru vidět bílou stránku? Pak jsou tyhle tipy přesně pro vás.
Radí blogerka, spisovatelka a básnířka, která si říká Lenka Liška. Dnešní článek pro vás sepsala vlastní rukou a podělí se s vámi o své soukromé tipy, co dělat, když se přihlásí tvůrčí blok. Vyzkoušejte a dejte vědět, jak vám to funguje!
I Zdeněk Svěrák říkal, že pokud chce člověk něco napsat, pak je dobré psát.
Vyhraďte si na psaní přesné místo a čas. Klidně i jen 10 minut denně. Ale tuhle dobu vždy dodržujte. Sedněte k počítači a pište. Cokoliv. Nemusíte všechno použít, ale vaše hlava si zvykne na to, že v tuhle dobu se prostě píše. Po pár dnech přijdou i nápady.
Blok z psaní většinou nevzniká proto, že by nebylo co psát, ale proto, že na sebe lidé mají vysoké nároky. Chtějí vše dokonalé, a to hned. O to tu ale nejde. Pokud jeden den popíšete půl stránky a druhý den vypotíte sotva dvě slova, vůbec nic se neděje. Pište všechno. Nepřerušujte psaní, text můžete zrevidovat později. Zachovejte pravidelnost a sledujte, co se bude dít.
Než sednete k papíru či monitoru, trochu se rozhýbejte. Můžete si dát malou rozcvičku, zacvičit si jógu nebo jít na krátkou procházku. Rozproudí se vám krev i energie v celém těle a psaní vám půjde mnohem lépe od ruky. Pokud chcete psát delší časové úseky, nastavte si budík. Pište maximálně 45 minut a pak si dejte třeba 10 minut pauzu. Protáhněte se, uvařte si kafe a pak se k psaní zase vraťte. Předejdete tak únavě.
Přijde vám to jako maličkost? Ale není. Je jistě romantika psát po čajovnách shrbení nad notebookem, ale pokud se psaní budete věnovat déle, zatuhnou vám záda i hlava. V prvních chvílích to může být trochu nezvyk, ale jakmile se naučíte držet páteř rovně a nekřížit nohy, budete mnohem kreativnější a na psaní budete mít víc energie.
Najděte si místo, kde se vám nejlépe píše. Znám případ copywritera, který nebyl schopný psát nikde jinde než ve vlaku. Procestoval tak celou republiku. Někdo má rád klid a někdo potřebuje lehký okolní šum kavárny. Vyzkoušejte, kde je vám nejlépe, kde vám psaní nejvíc funguje.
Lucie Koubek dodává: Z vlastní zkušenosti vím, že to nemusí být jen jedno jediné místo, a že možná budete potřebovat v průběhu psaní i dne měnit pozice, místa, a možná i místnosti. Já sama nevydržím psát pořád jen na židli u jednoho stolu, a vystřídám tak během odpoledne třeba pracovní stůl, kuchyňský stůl, pohovku a nakonec skončím na zemi opřená o zeď.
Uvědomila jsem si, že taky potřebuju pro různé typy psaní střídat různá prostředí. Akční prodejní stránky nejlíp píšu u stolu – v nějaké aktivnější pozici. A blogové články, které jsou pro mě takové „pohodové“ psaní, zase nejlíp tvořím v nějaké uvolněnější poloze – právě na té pohovce, anebo na zemi. Vyzkoušejte, co funguje vám, a nenechte se připoutat k jediné židli a jedinému stolu jen proto, že se to tak dělá.
Že jste o něm už slyšeli? Fajn a máte ho? Nápady a inspirace se většinou vplíží do vašeho dne v nejméně vhodnou chvíli. Rozhodně ne v těch deseti psacích minutách, které budete od téhle chvíle dodržovat. Proto je dobré mít u sebe vždycky malý bloček, tužku a myšlenky si zaznamenávat. Můžete si psát i poznámky do mobilu.
Já vím, všechny noční sovy mě teď budou proklínat. Ale schválně, kdy se vám bude psát lépe? Večer, když jste unavení po celém dni, nebo ráno, kdy jste ještě svěží a plní energie? Pokud chcete nějakou aktivitu na večer, zkuste si v posteli napsat jen pár poznámek, nápadů. Uvidíte, že ráno už se vám bude psát mnohem lépe.
I takový spisovatel jako Stephen King ve své knize O psaní, přirovnává psaní k těžké fyzické práci a múzu ke škaredé babici. Někdy se dobrá myšlenka i text musí prostě vysedět. To, že vám to na začátku nepůjde, si neberte osobně. S nikým se nesrovnávejte a druhý den to zkuste znovu. Psaní chce čas, trénink a pravidelnost.
A jak to řešíte vy, když se vám z pohledu na prázdnou stránku udělá nevolno? 🙂 Podělte se s námi v komentářích!
Moje (ne)všední příběhy všedního života můžete sledovat tady: FB Lovestory
A co všechno jsem vlastně zač, se dozvíte na mém webu: www.lenkaliska.cz